Co má či nemá obsahovat dokumentace silnoproudu

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb (zejména související s profesí elektro):

A Průvodní zpráva
A.1 Identifikační údaje
A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace
c) jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
f) ochrana území podle jiných právních předpisů
(= prakticky legislativní požadavky na související ochranná pásma)

B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
k) územně technické podmínky - zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu(...)

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
h) základní bilance stavby - potřeby a spotřeby médií (...)
(= prakticky je potřeba sestavit alespoň hrubou energetickou bilanci)

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby
(= prakticky legislativní požadavky na bezpečnost či ochranu zdraví při práci)

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení, Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.
(= prakticky stručný (!) popis řešení elektroinstalací)

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana
(= prakticky např. legislativní požadavky na energeticky úsporná řešení elektroinstalací)

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí
(= prakticky např. legislativní požadavky na venkovní či vnitřní osvětlení, apod.)

B Souhrnná technická zpráva
B.3 Připojení na technickou infrastrukturu
(= prakticky popis způsobu napojení)

B Souhrnná technická zpráva
B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana
a) vliv na životní prostředí - ovzduší, hluk, (...)
(= prakticky např. legislativní požadavky na ochranu ovzduší, související s instalací dieselagregátu, apod.)

Postřehy z praxe:

Je více než vhodné vzít strukturu kapitol dle související vyhlášky o dokumentaci staveb, a psát jednotlivé texty přímo do ní.

Je úplně zbytečné se rozepisovat o technických podrobnostech, jako např. jestli kabelové žlaby v objektu budou zinkované, anebo nerezové; v územním řízení to nikoho nezajímá. Naopak je více než vhodné popsat související požadavky legislativy, a případně i technických norem.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb (zejména související s profesí elektro):

C Situační výkresy
C.1 Situační výkres širších vztahů
b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,
c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma,

C Situační výkresy
C.3 Koordinační situační výkres
b) stávající (...) technická infrastruktura,
f) vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury, k) zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu, l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma,(...)

Postřehy z praxe:

Samostatné výkresy jen za profesi elektro se zpravidla nezpracovávají, vše se většinou kreslí do společných výkresů.

Kdo tyto inženýrské sítě zakresluje záleží na tom, co si mezi sebou obsahově sjednají objednatel se zhotovitelem (s projektantem).

Žádný předpis nepožaduje, že by dokumentace pro umístění stavby musela být zpracována jako BIM.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT nespadá projektování v BIM mezi standardní projektovou činnost.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byly výpočty osvětlení.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT spadají výpočty osvětlení mezi speciální odborné činnosti; není to automaticky práce projektanta elektro.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Postřehy z praxe:

Bez výpočtů venkovního osvětlení kupříkladu nelze jednoznačně stanovit, kolik svítidel jakých technických parametrů je potřeba. A bez konkrétního počtu svítidel je pak nelze v řešeném území ani rozmístit. Je proto třeba počítat s tím, že pokud se má v rámci projektované stavby řešit i nějaké osvětlení souvisejících venkovních prostor, může být potřeba řešit i související výpočty osvětlení už v dokumentaci pro umístění stavby.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
j) orientační náklady stavby.

Postřehy z praxe:

Je potřeba podotknout, že jde o orientační náklady celé stavby, a to zejména z důvodu stanovení výše správních poplatků. Žádný předpis nepožaduje pitvat celkové náklady stavby ještě na náklady jednotlivých profesí; v takovém případě zcela postačuje využít procentní podíl profese vůči celé stavbě, případně použít nějaký zjednodušený výpočet na základě průměrných cen elektroinstalací v Kč/m².

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Jelikož se v tomto stupni projektové přípravy ještě zpravidla nenavrhuje vlastní elektrické zařízení (ale pouze se obecně popisuje, jak bude instalace řešena), pak nedává smysl ani určovat vnější vlivy. Vyjímkou by mohly být pouze případy, kdy se má řešit nějaké elektrické zařízení v území, a už v tomto stupni projekční přípravy potřebuji takové zařízení navrhnout či blíže specifikovat.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byly výkresy vnitřních instalací.

Řešení vnitřních instalací nespadá mezi obecné požadavky na využití území; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Jelikož dokumentace má řešit poměry v území (vně vlastní stavby), neexistuje jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Pokud někdo výkresy vnitřních instalací do dokumentace pro umístění stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byly schémata rozváděčů.

Schémata rozváděčů nespadají mezi obecné požadavky na využití území; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Dle příslušných předpisů Evropské unie v oblasti dodávání výrobků na trh spadají rozváděče mezi výrobky (viz v odkazu jmenované normy souboru EN/IEC 61439). V českém právním řádu pak rozváděče spadají pod zákon č. 90/2016 Sb. (viz odkaz na zapracování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU). Dle jmenovaného zákona zajišťuje dokumentaci výrobků jejich výrobce nebo dovozce, dle příslušeného prováděcího nařízení vlády i včetně schémat obvodů (tj. včetně schémat zapojení).

Pokud někdo schémata rozváděčů do dokumentace pro umístění stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byly výkresy uzemnění.

Výkresy uzemnění nespadají mezi obecné požadavky na využití území; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Vyhláška o dokumentaci staveb požaduje výkresy uzemnění až ve stupni dokumentace pro provádění stavby.

Pokud někdo výkresy uzemnění do dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

V 99 % případů bývají takové výkresy k zahození (absence návazností na založení stavby a požadavků na provedení, chybějící návaznosti na řešení LPS, atd.).

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byly výkresy ochrany před bleskem.

Výkresy ochrany před bleskem nespadají mezi obecné požadavky na výstavbu; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Vyhláška o dokumentaci staveb požaduje výkresy ochrany před bleskem až ve stupni dokumentace pro provádění stavby.

Pokud někdo výkresy ochrany před bleskem do dokumentace pro umístění stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

V 99 % případů bývají takové výkresy k zahození (nekontrolovatelné, absence dostatečných vzdáleností, absence návazností na stavbu a technologie, atd.).

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byl soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nespadá mezi obecné požadavky na využití území.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT nespadá vypracování orientačního výkazu výměr mezi standardní projektovou činnost.

Vyhláška o dokumentaci staveb stanoví, že v podrobnostech umožňujících vykazování se zpracovává až dokumentace pro provádění stavby.

Těžko lze totiž dle dokumentace pro umístění stavby vykazovat něco, co se v ní vůbec nekreslí; to pak není vykazování, ale odhadování.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro umístění stavby byl rozpočet.

Rozpočet nespadá mezi obecné požadavky na využití území.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT nespadá ocenění orientačního výkazu výměr mezi standardní projektovou činnost.

Úkolem projektanta je určit vnější vlivy.

Určení vnějších vlivů vyžaduje § 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.:

(...) nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové nebo provozní dokumentace (...)

Určení vnějších vlivů je jedním z obecných požadavků na výstavbu, který má být splněn, viz § 34 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.:

Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s normovými hodnotami požadavky na (...) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí

Identický požadavek uvádí i nařízení č. 10/2016 hl. m. Prahy, které namísto předchozí vyhlášky platí na území hlavního města Prahy, viz § 63 odst. 3 písm. b):

Elektrické rozvody a rozvody elektronických komunikací musí podle druhu provozu splňovat požadavky na (...) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí

K tomu obecná zásada v rámci projektování elektrických zařízení je stanovena v ČSN 33 2000-1 ed. 3, čl. 132.5:

Návrh elektrického zařízení musí vycházet z vnějších vlivů, které na elektrické zařízení působí (...)

Postřehy z praxe:

Pokud projektant začne navrhovat elektrické zařízení, a je jedno v jakém stupni projektové přípravy, pak musí nejprve nutně provést určení vnějších vlivů.

U projektů rodinných domů není potřeba žádný protokol dělat, viz následující citace (neb všechny vlivy jsou pokryty nějakou normou, což stačí uvést v technické zprávě).

Pozor na velmi častý omyl, že údajně pokud jsou vnější vlivy normální, tak prý nemusí být zpracován protokol o určení vnějších vlivů; to ale není pravda. Jednak to uváděla ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, která již byla k 1. 8. 2022 zrušena, a v nové ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2 již dále citované ustanovení uvedeno není. Ale i v původní ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 čl. NA 512.2.5 byly stanoveny podmínky dvě (nikoli jen vnější vlivy normální; je potřeba si to přečíst celé, i s následující poznámkou):

Pro jednoznačné vnější vlivy u objektů či prostorů, které jsou ve smyslu této normy považovány za normální, není nutno vypracovávat protokol.
POZNÁMKA V tomto případě se dbá na to, aby i vnější vliv BD byl BD1 a nikoliv vyšší.

Ustanovení o podmínce vlivu BD1 je nutno si spojit s ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 7.1.2:

U bytových domů je nutno vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 „malý počet osob“. Z tohoto důvodu je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1.

Pak ale u bytových domů musí existovat protokol o určení vnějších vlivů (a ne vnější vlivy šmudlit někde v technické zprávě).

Ustanovení o podmínce vlivu BD1 je nutno si dále spojit s ČSN 33 2000-7-718, čl. 718.422.2.101:

Pro prostory občanské výstavby a pracoviště musí být stanoveny vhodné vnější vlivy (BD2, BD3 až BD4) a je nutno respektovat příslušná ustanovení Části 42.

Pak ale kdekoli je veřejnost nebo zaměstnanci, tam musí existovat protokol o určení vnějších vlivů (a ne vnější vlivy šmudlit někde v technické zprávě).

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Dokumentace zejména obsahuje:
a) Technickou zprávu - výpis použitých norem - normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi - zadání; (...) popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií (...); zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby.

Postřehy z praxe:

Technická zpráva je prakticky jakýmsi základním minimem, neboť je vždy součástí projektové dokumentace.

Dokumentace jednodnušších staveb (zcela určitě rodinné domy, menší bytové domy, obecně menší objekty, apod.) lze v tomto stupni řešit i jen pouze vhodně napsanou technickou zprávou, bez nutnosti kreslit jakékoli výkresy. V takových případech je ale nezbytné, aby technická zpráva takto zpracované dokumentace v odpovídající míře řešila obecné požadavky na výstavbu.

Pokud si s technickou zprávou nevíte rady, nechce se Vám psát, anebo si jen chcete výrazně usnadnit práci, pak vyzkoušejte Generátor technických zpráv. Ten Vám připraví mustr technické zprávy, obsahují jak pouze aktuální a platné legislativní předpisy a související technické normy, tak i všechny citované požadavky, jako např. "podmínky projektanta pro realizaci díla", atd.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Dokumentace zejména obsahuje:
c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace - seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků.

Postřehy z praxe:

Seznam spotřebičů lze po technické zprávě považovat za jednu ze základních částí dokumentace, neboť dá současně i informaci o celkové energetické bilanci. Soupis jednotlivých spotřebičů lze v tomto stupni řešit i jen agregovanými položkami (a u jednoduchých staveb klidně i jen pár řádky v technické zprávě), v ideálním případě pak vypsat jednotlivé napájené spotřebiče (a seznam spotřebičů zpracovat jako samostatný dokument).

Příkony osvětlení lze v tomto stupni dokumentace zcela dostatečně řešit hodnotou 0,032 W/(m²lx) (čímž pádem k sestavení energetické bilence nejsou potřebné žádné výpočty osvětlení, s čímž ostatně i počítá vyhláška o energetické náročnosti budov).

Minimálními údaji, které by seznam spotřebičů mohl obsahovat, jsou: označení a popis spotřebiče, napětí, instalovaný výkon, soudobost, soudobý příkon, jmenovitý proud, uvažované jištění a charakteristika, případný předpokládaný kabel na vývodu, případné upřesnění (např. typ chrániče na vývodu, že jde o spínaný vývod, jak má být ovládán, apod.). Většinu hodnot lze automaticky počítat vhodnými vzorci např. v Excelu. Pokud si do takovéhoto seznamu přidáte i vzorec, automaticky podle napětí počítající počet potřebných modulů, jednoduše získáte i odhad minimální velikosti rozváděče v modulech; je dobré při tom nicméně neopomíjet alespoň 1/3 prostorovou rezervu.

U jednotlivých bytů a rodinných domů nedává seznam spotřebičů smysl a je zbytečný (viz ČSN 33 2130 ed. 3, Tabulka 3).

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Dokumentace zejména obsahuje:
b) Výkresovou část - základní přehledová schémata rozvodů a zařízení

Postřehy z praxe:

U jednoduchých staveb (např. jen s jedním rozváděčem) postrádá z důvodu jednoduchosti takové schéma smysl, a není nezbytné jej ani dělat.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Dokumentace zejména obsahuje:
b) Výkresovou část - umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; (...) půdorysy páteřních (...) kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (...)

Postřehy z praxe:

V tomto stupni dokumentace se kabely na výkresech nekreslí, maximálně se kreslí páteřní kabelové trasy. Stejně tak se nečíslují jednotlivé okruhy (např. zásuvkové, apod.).

Žádný předpis v současnosti nedefinuje, v jakém měřítku mají být půdorysné výkresy zpracovány. Vyhláška o dokumentaci staveb ve verzi účinné do 28. 3. 2013 uváděla, že se půdorysy v tomto stupni zpracovávají v měřítku 1:100, což je i jakýsi zažitý standard (nicméně prakticky pokud bude vše dostatečně čitelné a srozumitelné, není problém používat i měřítko jiné, např. 1:150). Při měřítku 1:100 pak nemá na výkresech smysl řešit detialy menší jak 100 mm. Doporučená měřítka definuje ČSN ISO 5455.

Jelikož se v tomto stupni dokumentace na výkresech nerozkreslují kabely, je zažitým standardem kreslit elektroinstalace i osvětlení ve společných výkresech.

Co se týče výkresů osvětlení, konkrétněji výkresů rozmístění svítidel, tak ty se prakticky ani nemusí kreslit (např. nejsou-li v tomto stupni zpracovány výpočty osvětlení)

Dokumentace jednodnušších staveb (zcela určitě rodinné domy, menší bytové domy, obecně malé objekty, apod.) lze dokonce řešit i jen pouze vhodně napsanou technickou zprávou, zcela bez kreslení jakýchkoli výkresů. Lze k tomu využít "úlevu", která je uvedena v příslušných přílohách vyhlášky o dokumentaci staveb:

Dokumentace zejména obsahuje:
b) Výkresovou část - (...) kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.

Pokud se dle vyhlášky nezobrazují, pak není na výkresy ani co kreslit.

Analýza rizika je jedním z obecných požadavků na výstavbu, který má být splněn, viz § 36 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb.:

Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných opatření stavby.

Postřehy z praxe:

I kdyby však šlo o dokumentaci pro ohlášení nebo povolení jednodnuché stavby, která bude řešena jen technickou zprávou, bez půdorysných výkresů, tak je k tomu potřeba zpracovat a přiložit i analýzu rizika.

Žádný předpis nepožaduje, že by dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby musela být zpracována jako BIM.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT nespadá projektování v BIM mezi standardní projektovou činnost.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT spadají koordinační výkresy profesí mezi nadstandardní projektovou činnost.

Pak se ale jedná o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Žádný předpis nepožaduje, že by dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby musela obsahovat dimenzování průřezů kabelů.

Dimenze kabelů nespadají mezi obecné požadavky na výstavbu; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Můžou ale samozřejmě nastat případy, kdy je dimenzování kabelů už v tomto stupni potřebné (např. pro určení prostorových nároků, apod.).

Pak se ale jedná o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Výpočty osvětlení, jako součást dokumentace pro povolení stavby, naposledy požadovala vyhláška o dokumentaci staveb v původním znění, které ale již od 29. 3. 2013 neplatí. Od tohoto data pak žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby byly výpočty osvětlení.

S tím, že žádné výpočty osvětlení neexistují, ostatně počítá i vyhláška o energetické náročnosti budov

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT spadají výpočty osvětlení mezi speciální odborné činnosti; není to automaticky práce projektanta elektro.

Dle vyhlášek o dokumentaci staveb spadá osvětlení do části D.1.1 Architektonicko-stavební řešení; není to automaticky práce projektanta elektro.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Postřehy z praxe:

Výpočty osvětlení souvisí s ochranou zdraví při práci; to zejména znamená, že se neřeší tam, kde nejsou zaměstnanci (typicky v bytech, v rodinných domech, apod.)

Hygienické požadavky souvisejících předpisů lze v rámci stavebního řízení splnit i bez zpracovaných výpočtů osvětlení. Stačí jednoduše vypsat (v technické zprávě či na výkresech), jaké konkrétní požadavky kterých konkrétních souvisejících předpisů a norem budou v jakých řešených prostorách splněny.

Pokud zpracovává výpočty osvětlení někdo jiný (architekt, světlař, apod.), je více než vhodné je po něm zkontrolovat. Typickými problémy bývají špatně zvolené srovnávací roviny, špatně zvolené udržovací činitele, chybně zvolené hladiny osvětleností (zejména v návaznosti na parametry denního osvětlení), chybějící výpočet UGR, atd.

Pokud jsou řešeny zdravotnické prostory, pak ČSN 33 2000-7-710, čl. 710.30 požaduje, že "musí být provedena klasifikace zdravotnických prostor", s příklady zařazení dle její Přílohy B. Už se ale nikde nepíše, kdo má klasifikaci zdravotnických prosor provést, ani kdo má onen protokol zpracovat.

V tomto případě pak jediným vodítkem může být ustanovení ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2, čl. 511.1, který definuje hierarchii norem následujícím způsobem:

přednost mají evropské normy (EN) a harmonizační dokumenty (HD);
není-li EN norma nebo HD dokument, pak mají přednost národní normy (ČSN); ^[1]
není-li ČSN, má se využít požadavků norem IEC nebo norem platných v jiných zemích;
pokud neexistuje žádná norma, nastupuje dohoda mezi projektantem a zhotovitelem.

EN norma řešící zdravotnické prostory neexistuje. Harmonizační dokument HD 60364-7-710:2012 spolu s IEC 60364-7-710:2002 jsou zapracovány v ČSN 33 2000-7-710, a ta danou otázku neřeší. Danou otázku ale řeší slovenská STN 33 2000-7-710:2013, kokrétně její národní příloha NA, čl. NA.710.30:

Za vypracování protokolu odpovídá:
– u nově projektovaných instalacích hlavní inženýr projektu spolu s objednatelem,
– u provozovaných instalacích zástupce provozovatele.

Pak se ale jedná o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

^[1] Toto je mimochodem ustanovení, na kterém havaruje jakákoli argumentace zastánců aktivních jímačů. Ti s oblibou tvrdí, že jelikož soubor EN 62305 údajně neřeší aktivní jímače, tak se prý tyto mohou navrhovat např. podle normy francouzské, španělské, atd. Tady je pouze otázkou, na kolik jde o jejich nevědomost, anebo o jejich záměrné překrucování. Ona totiž česká technická norma, řešící aktivní jímače, existuje. Od léta 2013 platí ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1, která zavedla národní přílohu NA, která pak má aplikační přednost před normami jiných států. A ona národní příloha v kostce říká "ano, může se použít třeba i aktivní jímač, ale mohou se u něj uvažovat pouze jeho fyzické rozměry (tj. metoda ochranného úhlu, či valivé koule), přičemž zbytek jímací soustavy včetně provedení svodů musí vyhovovat požadavkům ČSN EN 62305-3 ed. 2.".

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
j) orientační náklady stavby.

Postřehy z praxe:

Je potřeba podotknout, že jde o orientační náklady celé stavby, a to zejména z důvodu stanovení výše správních poplatků. Žádný předpis nepožaduje pitvat celkové náklady stavby ještě na náklady jednotlivých profesí; v takovém případě zcela postačuje využít procentní podíl profese vůči celé stavbě, případně použít nějaký zjednodušený výpočet na základě průměrných cen elektroinstalací v Kč/m².

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Postřehy z praxe:

Občas bývají k vidění požadavky "nejprve zpracujte projekt elektro, a my podle něj uděláme požárně bezpečnostní řešení". Nenechávejte se vmanipulovávat do takovýchto nesmyslů. Co je podkladem pro zpracování PBŘ, a co má PBŘ obsahovat definuje příslušná vyhláška. Žádný projekt elektro mezi podklady PBŘ nikde jmenován není. Je to přesně naopak; PBŘ je jedním z podkladů pro projektanta elektro.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby byly schémata rozváděčů.

Schémata rozváděčů nespadají mezi obecné požadavky na výstavbu; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Dle příslušných předpisů Evropské unie v oblasti dodávání výrobků na trh spadají rozváděče mezi výrobky (viz v odkazu jmenované normy souboru EN/IEC 61439). V českém právním řádu pak rozváděče spadají pod zákon č. 90/2016 Sb. (viz odkaz na zapracování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU). Dle jmenovaného zákona zajišťuje dokumentaci výrobků jejich výrobce nebo dovozce, dle příslušeného prováděcího nařízení vlády i včetně schémat obvodů (tj. včetně schémat zapojení).

Pokud někdo schémata rozváděčů do dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby byly výkresy uzemnění.

Výkresy uzemnění nespadají mezi obecné požadavky na výstavbu; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Vyhláška o dokumentaci staveb požaduje výkresy uzemnění až ve stupni dokumentace pro provádění stavby.

Pokud někdo výkresy uzemnění do dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

V 99 % případů bývají takové výkresy k zahození (absence návazností na založení stavby a požadavků na provedení, chybějící návaznosti na řešení LPS, atd.).

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro povolení nebo ohlášení stavby byly výkresy ochrany před bleskem.

Výkresy ochrany před bleskem nespadají mezi obecné požadavky na výstavbu; neexistuje tedy jediný důvod, proč by je dokumentace měla obsahovat.

Vyhláška o dokumentaci staveb požaduje výkresy ochrany před bleskem až ve stupni dokumentace pro provádění stavby.

Pokud někdo výkresy ochrany před bleskem do dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby kreslí, pouze si zbytečně a nesmyslně přidělává práci.

V 99 % případů bývají takové výkresy k zahození (nekontrolovatelné, absence dostatečných vzdáleností, absence návazností na stavbu a technologie, atd.).

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby byl soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nespadá mezi obecné požadavky na výstavbu.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT nespadá vypracování orientačního výkazu výměr mezi standardní projektovou činnost.

Vyhláška o dokumentaci staveb stanoví, že v podrobnostech umožňujících vykazování se zpracovává až dokumentace pro provádění stavby.

Těžko lze totiž dle dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby vykazovat něco, co se v ní vůbec nekreslí; to pak není vykazování, ale odhadování.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro ohlášení nebo povolení stavby byl rozpočet.

Rozpočet nespadá mezi obecné požadavky na výstavbu.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT nespadají rozpočtovné náklady stavby mezi standardní projektovou činnost.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
a) Technickou zprávu - technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese - bilance potřeby (...) energií, (...), druhů připojení a sítí, (...); popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, (...); zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání.

Technická zpráva je prakticky jakýmsi základním minimem, neboť je vždy součástí projektové dokumentace.

Pokud si s technickou zprávou nevíte rady, nechce se Vám psát, anebo si jen chcete výrazně usnadnit práci, pak vyzkoušejte Generátor technických zpráv. Ten Vám připraví mustr technické zprávy, obsahují jak pouze aktuální a platné legislativní předpisy a související technické normy, tak i všechny citované požadavky, jako např. kompletní "seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání", atd.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace - seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; (...)

Postřehy z praxe:

Seznam spotřebičů lze po technické zprávě považovat za jednu ze základních částí dokumentace.

Pokud si seznam spotřebičů předpřipravíte v předchozím stupni, a v tomto stupni jej už jen dopřesníte, velmi si tím usnadníte práci. V první řadě získáte naprosto podrobnou energetickou bilanci. Ale zejména získáte podrobný soupis všech jednotlivých vývodů rozváděčů, který když bude obsahovat i požadované náležitosti (viz příslušná následující kapitola), tak je naprosto dostatečným podkladem pro nacenění a výrobu rozváděčů.

Ideálními údaji, které by seznam spotřebičů mohl obsahovat, jsou: označení a popis spotřebiče, napětí, instalovaný výkon, soudobost, soudobý příkon, jmenovitý proud, hodnota jištění, charakteristika jištění, kabel na vývodu, délka kabelu na vývodu, případné upřesnění (např. typ chrániče na vývodu, že jde o spínaný vývod, jak má být ovládán, apod.). Většinu hodnot lze automaticky počítat vhodnými vzorci např. v Excelu. Pokud si do takovéhoto seznamu přidáte i vzorec, automaticky podle napětí počítající počet potřebných modulů, jednoduše získáte i minimální potřebnou velikost rozváděče v modulech; je dobré při tom nicméně neopomíjet alespoň 1/3 prostorovou rezervu.

U jednotlivých bytů a rodinných domů nedává seznam spotřebičů smysl a je zbytečný (viz ČSN 33 2130 ed. 3, Tabulka 3).

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
b) Výkresovou část - (...) přehledová schémata rozvodů a zařízení (...)

Postřehy z praxe:

U jednoduchých staveb (např. jen s jedním rozváděčem) postrádá z důvodu jednoduchosti takové schéma smysl, a není nezbytné jej ani dělat.

Požadavek, aby dokumentace pro provádění stavby obsahovala i schémata rozváděčů, byl zrušen k 28. 3. 2013. Vyhláška o dokumentaci staveb do 28. 3. 2013 schémata rozváděčů požadovala, novelizovaná vyhláška o dokumentaci staveb pak od 29. 3. 2013 žádná schémata rozváděčů nepožaduje:

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace (...) výrobků dodaných na stavbu (...). Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Dle příslušných předpisů Evropské unie v oblasti dodávání výrobků na trh spadají rozváděče mezi výrobky (viz v odkazu jmenované normy souboru EN/IEC 61439). V českém právním řádu pak rozváděče spadají pod zákon č. 90/2016 Sb. (viz odkaz na zapracování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU). Dle jmenovaného zákona zajišťuje dokumentaci výrobků jejich výrobce nebo dovozce, dle příslušeného prováděcího nařízení vlády i včetně schémat obvodů (tj. včetně schémat zapojení).

Žádný předpis nepožaduje, aby projektant elektro kreslil výkresy jakýchkoli výrobků; tedy ani rozváděčů. To, že projektant v dokumentaci pro provádění stavby nemusí kreslit schémata rozváděčů ale neznamená, že by nemusel ohledně rozváděčů dělat nic. Aby šla splnit požadovaná podrobnost dokumentace, musí projektant zpracovat nějaký podklad, na základě kterého půjdou rozváděče jednoznačeně nacenit a i vyrobit.

V první řadě je více než vhodné definovat, podle jakých norem má být rozváděč proveden (protože normy pak uvádějí další a další požadavky, které pak už není nutné jednotlivé vypisovat). A dále je potřeba jednoznačně definovat požadovanou náplň rozváděče, což lze zcela elegantně splnit tabulkovým soupisem vývodů dle požadavků ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2, čl. 514.5.1 (viz popisovaný seznam spotřebičů výše):

Dle vhodnosti se použije schémat zapojení, diagramů nebo tabulek v souladu s EN 61346-1 a souboru EN 61082, kde se uvede zejména:
– druh a složení obvodu (místa napájených obvodů, počet a dimenzování obvodu, druh vedení);
– údaje nezbytné pro identifikaci prvků plnících funkci ochrany, odpojovací a spínací a jejich umístění.
Pro jednoduché instalace je možno uvedené údaje uvést ve specifikaci.
POZNÁMKA Schémata a dokumenty musí obsahovat především tyto údaje:
– typ a průřez jader vodičů;
– délku obvodů;
– druh a typ ochranných prvků;
– jmenovitý proud nebo nastavení ochranných prvků;
– určený zkratový proud a zkratovou odolnost ochranných prvků.
Tyto informace musí být poskytnuty pro každý obvod instalace.

Postřehy z praxe:

Jestli projektant výše uvedené splní schématy, anebo tabulkou vývodů, je úplně jedno; obojí má identickou vypovídací hodnotu.

V případě potřeby schémat fakturačního měření se v dokumentaci stačí jednoduše odkázat na příslušné připojovací podmínky.

Jak je i vidět z požadovaných údajů, v tomto stupni už projektant musí řešit i dimenzování průřezů jednotlivých kabelů.

Z hlediska možnosti ocenění rozváděčů je nad rámec výše uvedného více než vhodné ještě určit/spočítat i požadovanou minimální velikost jednotlivých rozváděčů (např. "minimální požadovaná velikost rozváděče je 150 modulů", přičemž je dobré nezapomínat na nějakou prostorovou rezervu, už jen kvůli odvodu ztrátového tepla).

PS: Ke zrušení požadavku na schémata rozváděčů v roce 2013 došlo v souvislosti s novelou tehdejšího zákona o veřejných zakázkách, která zavedla povinnost, aby výběr zhotovitele u veřejných zakázek na stavební práce probíhal podle dokumentace pro provádění stavby; do té doby bývalo běžné, že se soutěžilo podle dokumentace pro povolení stavby. Legislativně se tak sice zavedla povinnost pro výběr zhotovitele na základě dokumentace pro provádění stavby, ale její podrobnost se současně "srazila" na úroveň tehdejší dokumentace pro povolení stavby (stačí srovnat obsahové požadavky vyhlášky o dokumentaci staveb před a po uvedené novele). Takže vlk se nažral, a koza zůstala celá.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
b) Výkresovou část - (...) schéma uzemňovací (...) soustavy (...)

Postřehy z praxe:

Základní související technickou normou, definující jak mají výkresy vypadat, je ČSN 35 7606 - Systémy ochrany před bleskem – Značky

Co má být na výkresech uzemnění nízkého napětí dále upřesňuje ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, čl. NA.16.

Co má být na výkresech uzemnění vysokého napětí dále upřesňuje ČSN EN 50522, Příloha M.

Žádný předpis nedefinuje, v jakém měřítku mají být výkresy uzemnění zpracovány. Doporučená měřítka definuje ČSN ISO 5455.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
b) Výkresovou část - (...) schéma (...) jímací soustavy (...)

Postřehy z praxe:

Základní související technickou normou, definující jak mají výkresy vypadat, je ČSN 35 7606 - Systémy ochrany před bleskem – Značky

Dle ČSN 33 2000-4-444, čl. 444.4.2 písm. h) musí projektant LPS určit minimální dostatečné vzdálenosti v souladu s ČSN EN 62305-3 ed. 2.

Dle úvodu ČSN 35 7606 musí být v projektu LPS uvedeny požadované dostatečné vzdálenosti.

Kromě toho, že je tedy úkolem projektanta spočítat a uvést dostatečné vzdálenosti, je rovněž víc než vhodné zpracovat výkres(y) se znázorněním ochranných úhlů či valivých koulí; bez nich je totiž návrh jímací soustavy prakticky nekontrolovatelný. Co se týče vypočtených dostatečných vzdáleností, tak velimi praktickým způsobem i pro realizaci je jejich naznačení v půdorysných výkresech elektroinstalací prostřednictvím kružnic okolo kolem svodů, znázorňujících kam dostatečné vzdálenosti zasahují.

Jak je uvedeno v předchozí kapitole, předpokládá se analýza rizika zpracovaná v rámci předchozího stupně. Pokud předchozí stupeň nebyl zpracován, pak je samozřejmě nutné před vlastním návrhem LPS nejprve udělat analýzu rizika.

Žádný předpis nedefinuje, v jakém měřítku mají být výkresy ochrany před bleskem zpracovány. Doporučená měřítka definuje ČSN ISO 5455.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
b) Výkresovou část - situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů (...) kabelových tras v jednotlivých podlažích; potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy (...) kabelových tras včetně připojení koncového zařízení (...) uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné.

Postřehy z praxe:

V tomto stupni dokumentace by se na výkresech měly kreslit veškeré kabely (viz požadavek výše "výkresy (...) kabelových tras včetně připojení koncového zařízení"). Ostatně pokud by se kabely nekreslily, těžko lze splnit požadovanou podrobnost dokumentace.

Žádný předpis v současnosti nedefinuje, v jakém měřítku mají být půdorysné výkresy zpracovány. Vyhláška o dokumentaci staveb ve verzi účinné do 28. 3. 2013 uváděla, že se v tomto stupni zakresluje do půdorysů v doporučeném měřítku 1:100 nebo 1:50. Jakýsi nepsaný standard je měřítko 1:50 (nicméně prakticky pokud bude vše dostatečně čitelné a srozumitelné, není problém používat i měřítko jiné, např. 1:75). Při měřítku 1:50 pak nemá na výkresech smysl řešit detialy menší jak 50 mm. Doporučená měřítka definuje ČSN ISO 5455.

Není-li to na úkor přehlednosti, lze samozřejmě zpracovat instalace a osvětlení na společných výkresech; jinak je vhodnější je zpracovat jako samostatné výkresy.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

Obecně dokumentace obsahuje:
c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace - (...) seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, (...)

Postřehy z praxe:

V citovaném požadavku sice není vysloveně uvedeno, že by se mělo jednat o Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, nicméně z textu to nepřímo vyplývá. Ostatně i související metodická pomůcka ČKAIT uvádí, že součástí standardních činností projektanta jsou mj. "tabulky výrobků a prací").

V režimu veřejné zakázky jsou pak požadavky na Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr dále upřesněny vyhláškou č. 169/2016 Sb.

Žádný předpis nepožaduje, že by dokumentace pro provádění stavby musela být zpracována jako BIM.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Dle příslušné metodické pomůcky ČKAIT spadají výpočty osvětlení mezi speciální odborné činnosti; není to automaticky práce projektanta elektro.

Dle vyhlášek o dokumentaci staveb spadá osvětlení do části D.1.1 Architektonicko-stavební řešení; není to automaticky práce projektanta elektro.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Postřehy z praxe:

Pokud nebyly výpočty osvětlení zpracovány v rámci předchozího stupně projekční přípravy, pak je nutné je vypracovat nejpozději v dokumentaci pro provádění stavby. Bez zpracovaných výpočtů osvětlení totiž nelze jednoznačně stanovit, kolik svítidel jakých technických parametrů je potřeba. A bez konkrétního počtu svítidel požadovaných technických parametrů pak nelze ani vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, takže by nebyla splněna vyžadovaná podrobnost dokumentace.

Dle příslušných předpisů Evropské unie v oblasti dodávání výrobků na trh spadají rozváděče mezi výrobky (viz v odkazu jmenované normy souboru EN/IEC 61439). V českém právním řádu pak rozváděče spadají pod zákon č. 90/2016 Sb. (viz odkaz na zapracování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU). Dle jmenovaného zákona zajišťuje dokumentaci výrobků jejich výrobce nebo dovozce, dle příslušeného prováděcího nařízení vlády i včetně schémat obvodů (tj. včetně schémat zapojení).

Dle společných zásad vyhlášky o dokumentaci staveb nejsou tyto výkresy součástí projektové dokumentace pro provádění stavby:

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace (...) výrobků dodaných na stavbu (...). Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Záleží tak čistě na zhotoviteli, zdali si je v rámci své realizační dokumentace zpracuje/zajistí sám, anebo zdali si je objedná.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Postřehy z praxe:

Schémata rozváděčů nejsou podmínkou pro to, aby mohl být vypracován soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Pokud se zpracovává projektová dokumentace pro provádění stavby bez návaznosti na konkrétního zhotovitele, a to zejména v oblasti veřejných zakázek, kdy kokrétní zhotovitel znám dopředu není, nelze tyto výkresy prakticky ani zpracovat (už jen proto, že není známo, s jakými konkrétními výrobky a řešeními zhotovitel bude počítat ve své cenové nabídce). Bohaté zkušenosti z oblasti veřejných zakázek na stavební práce pak ukazují, že kreslit nějaká schémata rozváděčů je naprosto zbytečná práce; po výběru zhotovitele tento v drtivé většině případů začne "optimalizovat" a nahrazovat kde co, včetně přístrojové výzbroje, kdy vyjímkou nebývají ani výrazné zásahy do navržených zapojení.

Dle společných zásad vyhlášky o dokumentaci staveb nejsou tyto výkresy součástí projektové dokumentace pro provádění stavby:

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není (...) montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Záleží tak čistě na zhotoviteli, zdali si je v rámci své realizační dokumentace zpracuje/zajistí sám, anebo zdali si je objedná.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Dle společných zásad vyhlášky o dokumentaci staveb nejsou tyto výkresy součástí projektové dokumentace pro provádění stavby:

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu (...). Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Záleží tak čistě na zhotoviteli, zdali si je v rámci své realizační dokumentace zpracuje/zajistí sám, anebo zdali si je objedná.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Požadovaný obsah dle vyhlášky o dokumentaci staveb:

B Souhrnná technická zpráva
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
j) orientační náklady stavby.

Postřehy z praxe:

Je potřeba podotknout, že jde o orientační náklady celé stavby, a to zejména z důvodu stanovení výše správních poplatků. Žádný předpis nepožaduje pitvat celkové náklady stavby ještě na náklady jednotlivých profesí; v takovém případě zcela postačuje využít procentní podíl profese vůči celé stavbě, případně použít nějaký zjednodušený výpočet na základě průměrných cen elektroinstalací v Kč/m².

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.

Žádný předpis nepožaduje, aby součástí dokumentace pro provádění stavby byly rozpočty.

Jedná se tudíž o vícepráce za příplatek, nad rámec standardních činností projektanta elektro.