pro elektroprojektanty

Oblasti, ve kterých postupně chceme zprovoznit Generátor technických zpráv:

Generátor technických zpráv je zaměřen na podporu projektové činnosti ve výstavbě pro profesi elektro. Technické zprávy se tudíž budou generovat zejména s ohledem na požadavky související vyhlášky č. 499/2006 Sb. v následujících oblastech:

  • část dokumentace D.1.4 Technika prostředí staveb, specializace silnoproudá elektrotechnika
    • technické zprávy pro silnoproudé rozvody nízkého napětí
    • technické zprávy pro silnoproudé rozvody vysokého napětí
  • část dokumentace D.1.4 Technika prostředí staveb, specializace elektronické komunikace
    • technické zprávy pro elektronické komunikace (ICT, BCT)
  • část dokumentace D.1.4 Technika prostředí staveb, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení
    • technické zprávy pro EPS, Ero
  • část dokumentace D.2 Technologická zařízení staveb (v rozsahu předchozích položek)
  • následně dtto i pro Slovenskou Republiku, ale to až v další fázi vývoje (neboť to znamená kompletně přepsat obsah, protože slovenská legislativa je zcela jiná, a technické normy jsou často dost odlišné, zejména např. v oblasti požární bezpečnosti staveb, apod.; generované technické zprávy pro Slovensko pak samozřejmě budou kompletně ve Slovenštině)

Oblasti, ve kterých NEpředpokládáme fungování Generátoru technických zpráv:

  • v proběhlém průzkumu mezi elektroprojektanty se objevil i požadavek na generování technických zpráv v německém a anglickém jazyce; samozřejmě asi je možné takové výstupy udělat, ale je to zejména otázkou smysluplnosti (pokud takové výstupy potřebuje jeden projektant z tisíce, a ještě třeba jen jednou za rok, tak asi nebude mít moc smysl vše překládat a předělávat)
  • dokumentace liniových staveb pro dálnice a železnice; bohužel zde existuje mnoho vlastních pravidel (viz i komentář z průzkumu, že každé oblastní ředitelství na železnici má dokonce vlastní požadavky na obsah dokumentace, potažmo i technické zprávy); jelikož se navíc připravuje rekodifikace stavebního práva, chceme chvíli počkat, jak se to vyvine, a co se stane s vyhláškou č. 146/2008 Sb. (zde předpokládáme její zánik a sloučení do jedné vyhlášky o dokumentaci staveb)
  • dokumentace oblastí pokrytých samostatnou legislativou, vyžadující specifická oprávnění (jako jsou např. důlní stavby, jaderná zařízení, stavby na dráze, atd.)
  • zatím jsou pro nás samotné s velkým otazníkem profese měření a regulace spolu s průmyslovou automatizací, neb nevidíme úplně moc předpisů a norem, které by přímo s těmito profesemi souvisely
  • nebudou generovány texty pro oblasti, které jsou v rozporu s legislativou či normami (tj. např. pro aktivní jímače, jejichž instalace je v 99,99 % v rozporu s požadavky ČSN EN 62305-3 ed. 2 Změna Z1)
  • části projektových dokumentací A. Průvodní zpráva a B. Souhrnná technická zpráva
  • technické zprávy v rámci dokumentace výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb.
  • technické zprávy v rámci dokumentace výrobků podle zákona č. 90/2016 Sb.
  • dokumentace strojních zařízení dle nařízení vlády č. 176/2008 Sb.
  • technické zprávy pro velmi vysoké napětí
  • protokoly o určení vnějších vlivů
  • revizní zprávy

Nicméně pokud máte jakékoli přání ohledně rozsahu výstupů Generátoru technických zpráv, stačí nám napsat. Podíváme se na to, co by bylo či nebylo možné a smysluplné.

Nic, je to zcela v pořádku.

Žádné obchodní či jiné citlivé údaje o zpracovávaných projektech nemusíte pro generování technických zpráv nikam zadávat.

K vygenerování technické zprávy nepotřebujeme vědět ani jaký je název projektu, ani jak se jmenuje dotyčná stavba, ani pro koho dokumentaci zpracováváte, kdo je jejím investorem, či kolik za ni fakturujete. Nic z toho. Je to divné? Podle čeho se pak tedy technická zpráva generuje? O řešené stavbě potřebujeme jen pár základních obecných a anonymních údajů:

  • Potřebujeme zadat, ve kterém katastrálním území se stavba nachází. Dle toho se automaticky přiřadí v jakém je stavba distribučním území, a jaké obecné požadavky na výstavbu se na řešenou stavbu vztahují (má se citovat nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, anebo vyhláška č. 268/2009 Sb.?).
  • Samozřejmě potřebujeme znát druh stavby. K tomu zatím používáme třídění dle mezinárodního číselníku CZ-CC (rodinný dům? bytový dům? administrativa? školství? zdravotnictví? atd.).
  • Potřebujeme znát, v jakém rozsahu projekt řešíte (řeší se i uzemnění? i ochrana před bleskem? napojení z distribuce? umělé osvětlení? nouzové osvětlení? instalace? rozváděče? atd.).
  • Potřebujeme upřesnit, co se bude ve stavbě vyskytovat (například jaká technická a technologická zařízení se budou napájet, zda a jaké budou záložní zdroje, atd.).
  • A na konec se na základě doposud navolených hodnot vyfiltrují poslední upřesňující dotazy (např. pokud bude fotovoltaika, tak jakého bude výkonu? do 10 kWp? 10 až 100 kWp? více jak 100 kWp?).

Na základě všech těchto zadaných údajů se vygeneruje na míru (tj. na daný druh stavby a na její konkrétní vybavení) uzpůsobená a sestavená technická zpráva. Tu pak dostanete v otevřeném formátu MS Word k libovolnému doplnění (např. k doplnění podrobností, které Generátor technických zpráv nemůže pojmout).

Ano, zcela samozřejmě budou. Stačí, když nám pošlete nějakou Vaši technickou zprávu na ukázku, a my z ní vytvoříme šablonu pro MS Word, do které se bude pro Vaše IČ generovat. V šabloně nastavíme typy a velikosti písmen, řádkování, záhlaví a zápatí, titulní list, a další parametry pro jednotlivé nadpisy, pro normální texty, atd. Následně pak jakákoli vygenerovaná technická zpráva bude vždy vypadat přesně tak, jako byste ji sami napsali.

Pokud žádnou šablonu či unifikovaný vzhled technických zpráv nepoužíváte, lze technické zprávy generovat i do standardní výchozí přednastavené šablony MS Word. Je to čistě na každém uživateli, co bude preferovat.

Generátor technických zpráv interně používá více jak 10 různých stylů MS Word (např. nadpis1, nadpis2, nadpis3, normální styl, poznámky pod čarou, odsazení, odrážky, atd.), takže výsledný vzhled textu lze velmi flexibilně přizpůsobovat. Přednastavená struktura generovaných technických zpráv je pak taková, že první strana může být Váš přednastavený (anebo i prázdný) titulní list technické zprávy, následovaný automaticky generovaným obsahem (který ve zprávě být může, ale nemusí), načež již následují samotné kapitoly s citacemi předpisů, norem a jednotlivými texty.

Odpověď na otázku, jak vygenerovaná technická zpráva vypadá, může být pokaždé jiná. Pokaždé totiž může vypadat jinak podle toho, jaká se použije šablona MS Word pro její vygenerování.

Odpověď na otázku, co je obsahem vygenerované technické zprávy je pak už jednodušší. Jejím obsahem jsou zejména citace požadavků souvisejících legislativních předpisů a technických norem, doplněné o často používané související texty.

Rozsah generované technické zprávy se samozřejmě liší dle zadaných vstupních kritérií, tedy typu stavby, rozsahu řešeného projektu, vybavení objektu a odpovědí na upřesňující otázky. Stejně tak se samotný rozsah bude lišit podle použité šablony, do které se má generovat, a to zejména dle velikosti písma v ní použitého. Nicméně dá se říci, že obvykle je vygenerovaná technická zpráva v rozsahu cca 15 až 25 stránek A4.

Ten samý obsah, jen generovaný jinou šablonou:

Mezi parametry pro zadání požadovaných vlastností generované technické zprávy nejdou navolit vyhrazená zařízení třídy II., skupina A / B / C / E / F / G / H / I. Proč? Protože je v poslanecké sněmovně návrh nového zákona o vyhrazených technických zařízeních, který tyto skupiny již neobsahuje.

Pokud návrh zákona projde tak, jak je zamýšleno, pak od 1. 1. 2020 jmenované skupiny přestanou existovat. Pokud návrh zákona neprojde, případně se v něm něco v ohledu zatřídění vyhrazených technických zařízení něco změní, pak samozřejmě adekvátně upravíme i třídění v generátoru technických zpráv. A pokud návrh zákona projde, pak samozřejmě od 1. 1. 2020 (či od jiného data jeho účinnosti) začne Generátor technických zpráv citovat již nový účinný předpis (a přestane citovat všechny související předpisy historické, které jím budou nahrazeny).

Celá koncepce Generátoru technických zpráv je postavená na tak, aby výsledné generované technické zprávy co nejvíce odrážely a splňovaly požadavky souvisejících předpisů.

Jelikož jde o Generátor technických zpráv zejména pro projektovou činnost ve výstavbě, pak je základním souvisejícím předpisem zákon č. 183/2006 Sb. A pokud tedy tento předpis kupříkladu požaduje, aby dokumentace pro stavební povolení řešila obecné požadavky na výstavbu, pak generovaná technická zpráva pro tento stupeň obsahuje zejména citování souvisejících požadavků na výstavbu. Protože vězte, že když dokumentace pro stavební povolení obecné technické požadavky nedodrží, tak jde o vadnou projektovou dokumentaci.

Z hlediska obsahového jsou pak pro generovanou technickou zprávu relevantní požadavky související vyhlášky č. 499/2006 Sb.. Uvedli-li jsme jako příklad stupeň pro stavební povolení, pak kupříkaldu pro část D.1.4. dle přílohy č. 12 daná vyhláška požaduje, že technická zpráva má řešit např.:

výpis použitých norem - normových hodnot a předpisů; výchozí podklady …; požadavky na profesi - zadání; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií …; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, … , požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby.
A dle těchto legislativních požadavků se jmenují i jednotlivé kapitoly ve vygenerované technické zprávě (např. Výpis použitých norem; Výchozí podklady a požadavky na profesi; Popis navrženého řešení; Popis řešení, funkce a uspořádání instalace; Bilance energií; Zásady ochrany zdraví a bezpečnosti práce; Ochrana životního prostředí; Požární opatření; Podmínky pro realizaci díla a jeho uvedení do provozu). Názvy dalších kapitol pak vycházejí případně i z dřívějších historických verzí vyhlášky.

Pro jiný stupeň dokumentace, či pro jiný druh staveb mohou související předpisy uvádět požadavky na obsah jiné, čemuž se vždy automaticky obsahově přizpůsobují i generované technické zprávy. Pokud se v budoucnu změní požadavky legislativy na obsah technické zprávy, automaticky tomu budou přizpůsobeny i generované výstupy Generátoru technických zpráv.

Jelikož však vygenerovanou technickou zprávu každý obdrží v editovatelném formátu MS Word, může si v ní i cokoli upravit, třeba i názvy kapitol.

Protože žádný předpis nepožaduje, aby technická zpráva obsahovala kapitolu závěr.

Kapitoly v generovaných technických zprávách jsou obsaženy zejména dle požadavků aktuální vyhlášky č. 499/2006 Sb., která kapitolu závěr nikde nepožaduje. Ani žádná z historických vyhlášek o dokumentaci staveb (č. 163/1973 Sb., č. 107/1966 Sb., č. 105/1981 Sb., č. 5/1987 Sb.) žádnou kapitolu závěr v technické zprávě nikdy nepožadovaly.

Technická zpráva není slohové cvičení.
Těžko tedy říci, proč do ní projektanti kapitolu závěr píšou?
Všudypřítomné Ctrl+C/V ... ?

Jelikož však vygenerovanou technickou zprávu každý obdrží v editovatelném formátu MS Word, může si do ní i cokoli přidat, třeba i kapitolu závěr.

Dosti častým problémem velkého množství technických zpráv v praxi je, že uvádějí spoustu ničím nepodložených požadavků. Bohužel požadavků mnohdy neexistujících, neplatných, zkopírovaných bůhví odkud. Musí být to a to! Už ale chybí, proč by muselo? Protože si to projektant přeje? A co když to být vůbec nemusí? Anebo to musí být proto, že to projektant někde zkopíroval Ctrl+C/V ... ?

Čili první hlavní důvod je podložení uváděných požadavků. Podle toho a toho předpisu, toho paragrafu, musí být to a to. Podle té a té normy, toho a toho článku, je vyžadováno to a to. Zhotovitel musí splňovat, a v rámci realizace dodat, to a to. Pokud se to někomu nelíbí, má možnost rozporovat konkrétní článek konkrétního předpisu. Tudíž se nebude vozit po Vás, a ušetříte si spoustu starostí s argumentací.

Druhým hlavním důvodem je ochrana projektanta. Sami jsme jako projektanti byli historicky nejednou konfrontováni s tím, že v projektu údajně něco nemuselo být. Jiní projektanti to takto nenavrhují, tudíž tím pádem (údajně) vznikla investorovi škoda, máme si to jít odmontovat, a údajnou škodu zaplatit. V takových případech potřebujete velmi silnou argumentaci, proč jste co navrhli. Ve vygenerované zprávě ji máte. Zejména na základě takovýchto zkušeností. Navíc splnění normových Vás jako projektanta velmi chrání i po právní stránce.

A i třetím hlavním důvodem je opět ochrana projektanta. Samozřejmě si na základě zkušeností neděláme iluze, že se při realizaci bůh ví jak technické zprávy čtou. Nečtou. Zato požadavky na vícepráce bývají na denním pořádku, zpravidla doprovázené univerzální hláškou „to v dokumentaci nebylo“. Inu jak ve které. V té generované je konrétních požadavků tolik, že prostor pro kličkování s vícepracemi prakticky neexistuje.

Jelikož však vygenerovanou technickou zprávu každý obdrží v editovatelném formátu MS Word, může si z ní i cokoli odmazat, třeba i veškeré citace předpisů a norem.

Podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, platí, že:

Česká technická norma není obecně závazná.
Z tohoto znění spousta právních laiků odvozuje, že se tím pádem normy nemusí ani dodržovat. To je ale velký omyl. Protože když se začtete do judikatury, či do související právní literatury, velmi rychle zjistíte, že se má věc dost jinak:

Opravdu si někdo myslí, že když normy nejsou nezávazné, tak se nemusí dodržovat?

Podle § 5 odst. 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, platí, že:

České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Úřadu.
Z tohoto ustanovení spousta právních laiků odvozuje, že se z norem nesmí zkopírovat byť jediné slovo, protože by se tím technické normy rozmnožovaly. Stejně tak spousta lidí tvrdí, že aby mohli pomalu někde uvést větu z nějaké normy, tak že k tomu potřebují souhlas Úřadu. V těchto otázkách je nicméně dobré se podívat do judikatury, konkrétně třeba do rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 162/2014 ze dne 28. 5. 2015 (dostupný i ze sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu):
[Právní věta] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nestanoví zvláštní právní úpravu ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která by vylučovala poskytování technických norem z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím.

[28] (...) Technické normy lze z tohoto pohledu považovat za produkt veřejné správy, se kterým souvisí ústavně stanovená povinnost přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti a svoboda tyto informace vyhledávat. Výklad žalovaného, že v případě úplného znění technických norem ve stavebnictví nejde o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, proto neobstojí. Podle Nejvyššího správního soudu naopak o informaci jde.

[31] (...) Nelze proto dovodit, že by § 5 zákona o technických požadavcích na výroky představoval právní úpravu vylučující zákon o svobodném přístupu k informacím podle jeho § 2 odst. 3. (...)

[49] Z použitelného unijního práva naopak vyplývá, že EU podporuje a snaží se vytvářet podmínky pro co nejširší přístup k technickým normám a zejména těm evropským. (…) Nejvyšší správní soud se těmito závěry ztotožňuje, z unijního práva totiž skutečně vyplývá spíše podpora pro bezplatný a veřejný přístup k technickým normám ve stavebnictví než jeho zákaz. Argumentace žalovaného, že by bezplatný a veřejný přístup znamenal porušení mezinárodních závazků České republiky proto jak z pohledu mezinárodního práva veřejného, tak z pohledu unijního práva neobstojí.

Neopomínejme u toho, že unijní právo má vyšší právní sílu, než národní legislativa.

Česká legislativa nikde nedefinuje, co je onou "částí technické normy", která nesmí být rozmnožována či rozšiřována. Nicméně těžko může být onou částí slovo, věta, či odstavec. Proč? Protože pokud by se kdekoli objevilo stejné slovo, věta, či odstavec, jaké kdy byly publikovány v některé z desítek tisíc technických norem, automaticky by došlo k porušení zákona, a úřad by za to mohl pokutovat? Dotaženo k extrému, pokud je v nějaké normě napsáno "400 V", a kdokoli kdekoli napíše "400 V", tak porušuje zákon? Takovou myšlenku nelze než pro její absurdnost zavrhnout.

Sám Úřad uvádí výklad, co rozumí pod pojmem "rozmnožování českých technických norem (ČSN) nebo jejich částí":

Pod tímto pojmem se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin ČSN nebo jejich částí, a to jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, tedy např. ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové, zvukově obrazové nebo elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.
To, co citovaný zákon v úvodu tohoto příspěvku zakazuje, a co Úřad na svých stránkách potvrzuje, je zákaz rozšiřování originálu. Zákon zakazuje šířit onu jistotu, že jde o originál normy, zakazuje šířit onen originál. To, co se nesmí šířit jsou takové části normy, které by utvrzovaly její originální (tj. závazné) znění, na které se lze spoléhat. Čili např. rozmnožování a rozšiřování technické normy v její původní podobě. Technickou normu se však kdokoli může naučit třeba i nazpaměť, a začít ji někde veřejně recitovat. Ale půjde o rozmnožování či rozšiřování technické normy? Těžko, neb na takové znění nepůjde spoléhat jako na závazné.

Na obsah technických norem se rovněž nevztahuje ani autorský zákon. Norma je sbírkou know-how blíže neurčeného množství lidí, přičemž v konečném znění normy jednotliví autoři nejsou ani jmenovitě uváděni.

Zákon navíc nikde nezakazuje, že by se z technických norem nesmělo citovat, či parafrázovat. Zákon nikde nezakazuje, že by se nesmělo napsat, že "dle ČSN 33 2130 ed. 3 Změna Z1, čl. 5.2.9 musí být každý koncový světelný obvod v bytech vybaven doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče (RCD), jehož jmenovitý reziduální proud nepřekračuje 30 mA". Napsat se to zcela bez obav může. Nesmí se šířit originál normy. Vyplývá nějak z výše uvedené věty, že by šlo o závazné znění originálu, či o originální podobu normy? Nevyplývá. Jde o šíření vědomostí, což lze těžko zakazovat. Ba co víc, jde o parafrázi, nejde ani o doslovné znění toho, co je v daném článku napsáno.

Nejde tak o nic víc, než o informaci, ke které je dle výše citovaného rozsudku svobodný přístup. A k poskytování samotných informací pak třeba viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 7 As 289/2016 ze dne 26. 6. 2017:

[18] I judikatura Nejvyššího správního soudu jednoznačně tenduje k závěru, že poskytováním informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. je především poskytování jejich obsahu (...). Nehmotnou povahu informací potvrzuje i odborná literatura (srov. KRAUS, 7 As 289/2016 J., PETRÁČKOVÁ V. a kol., Akademický slovník cizích slov, Praha : Academia, 2001, s. 174 a 331), podle níž informace „nejsou něčím, ale o něčem“. (...)


Související pojmy:

rozmnožit [1] vytvořit větší počet exemplářů z originálu; (…) na stoji, xeroxem
rozšířit [2] zvětšit co do počtu, rozsahu, ap.; např. rozšířit okruh čtenářů
citát [3] doslovně uvedený cizí výrok, textový úsek
citace [4] data popisující informační zdroj nebo jeho část, dostatečně přesně a podrobně pro identifikaci, a umožnění jeho vyhledání
parafráze [5] vyjádření téhož obsahu jiným způsobem
odkaz [6] upozornění; např. odkaz na použitou literaturu


DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
To, co je zde popsáno, platí pro citování českých technických norem.
Neplatí to ale pro citování slovenských technických norem!


[1] Lexikografický kolektiv Ústavu pro jazyk český AV ČR. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, s. 362.
[2] Slovník spisovné češtiny, s. 365, op. cit.
[3] Slovník spisovné češtiny, s. 43, op. cit.
[4] ČSN ISO 690. Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011, 40 s. Třídící znak 01 0197.
[5] Slovník spisovné češtiny, s. 262, op. cit.
[6] Slovník spisovné češtiny, s. 235, op. cit.

Každý obdrží zakoupenou vygenerovanou technickou zprávu ve formátu MS Word, čili zcela otevřenou k volnému použití. Tím pádem jejímu opakovanému používání nijak nezabráníme. Byť k takovému použití generované technické zprávy určeny nejsou, a ani takové jejich používání nepovažujeme za správné. Ale i právě z tohoto důvodu jsou jednorázově generované technické zprávy až 10x dražší, než při pravidelném používání Generátoru technických zpráv.

Nadto dle nás pravidelné používání generátoru technických zpráv přináší nemálo výhod:

  • Na pozadí sledujeme platnost citovaných legislativních předpisů a technických norem; pokud některý z nich přestane platit, automaticky se přestává objevovat v generovaných technických zprávách. Pokud je nahrazen předpisem novým, promítne se tato změna, včetně změny veškerých souvisejících citací i v generovaných technických zprávách.
  • Sledujeme dokonce i takové drobnosti, zdali byl který legislativní předpis novelizován či nikoli, čemuž se pak automaticky přizpůsobuje i citování názvu daného předpisu (při novelizaci se přidává dovětek „ve znění pozdějších předpisů“, který u nenovelizovaných předpisů není; tento dovětek mj. i zajistí, že nemusíte jednotlivě vypisovat jednotlivé předpisy, kterými byl původní předpis novelizován).
  • Tím, že sledujeme a hlídáme platnost legislativních předpisů a technických norem se Vám nestane, že byste odevzdali technickou zprávu, která bude obsahovat neplatné předpisy či normy (což je mimochodem dosti častým problémem praxe).
  • Na základě zadání vstupních parametrů a podmínek obdržíte vždy technickou zprávu, s odborným obsahem vygenerovaným přesně na míru zadání. Nemusíte tedy hlídat a hledat, co z citací pro danou stavbu platí, a co třeba ne.
  • Pravidelným používáním klesne cena za jednu technickou zprávu až na 1/10 ceny za jednorázově vygenerovanou technickou zprávu.
  • Pravidelní uživatelé Generátoru technických zpráv budou mít v budoucnu i volný přístup k prémiovému obsahu, odbornému know-how, k výukovým kurzům a dalším nástrojům zde na portálu projektanty (který bude jinak nejspíše placený).

Samozřejmě si neděláme iluze, že se kopírování technických zpráv nebude dít. Patrně bude. Tím spíš, když budou poskytovány volně editovatelné v MS Word. Nicméně jednou z vizí je i pozvednout mnohdy bohužel dost tristní odbornou úroveň projektování elektro. Čili i když si někdo nechá vygenerovat jednu technickou zprávu, a tu pak bude kopírovat pořád dokola, už se tím část vize podařilo naplnit. Aspoň že nebude kopírovat nějaké neplatné, či ničím nepodložené nesmysly ...


Zpět na hlavní stránku